Kilimandžáro
Kilimandžáro
Historie
Před zhruba milionem let byla na místě dnešního Kilimandžára pouze mírně zvlněná pláň s několika sopečnými vrcholky a Velkou příkopovou propadlinou. K zásadnímu zlomu došlo asi před 750000 lety, kdy začala sopečná aktivita a vytvořila se tři hlavní centra. Jejich aktivita trvala téměř 250000 let. Západní část ( Shira ) se propadla, později utichla i sopka Mawenzi. Poslední obrovská exploze centrálního kráteru Kibo nastala asi před 360000 lety, kdy láva zaplnila vyhaslý kráter Shira. Poté došlo pouze k menším výbuchům. Zatím les a alpínská vegetace stoupaly po svazích vzhůru a potoky tvarovaly úbočí do dnešní podoby. Ráz Kilimandžára dále dotvářejí další činitelé, například vodní eroze, působení ledu či sněhu. Zdá se však, že ledovec z Kilimandžára, stejně jako z Mt. Kenya, postupně ubývá.
První zmínku bychom našli ve spisech alexandrijského zeměpisce a astronoma Ptolemaia, později se o „velké sněhové hoře“ dozvídáme i od čínských obchodníků asi ve 14. století. První Evropan, který se setkal s Kilimandžárem byl křesťanský misionář Johann Rebmann v roce 1848. Po neúspěšných pokusech několika dobrodruhů byl prvním Evropanem, který dosáhl nejvyššího vrcholku, německý profesor geologie Hans Meyer v říjnu roku 1889.
Původ názvu nejvyšší africké hory není zcela jistý. Většina spekulantů se kloní k názoru, že jméno vzniklo ze dvou částí – „kilima“ a „njaro“. „Kilima“ nejspíše pochází ze svahilského slova „mlima“ (=hora), „ki“ je předpona, která naznačuje zmenšení předmětu. Výrazem „ngare“ Masajové označovali zdroj vody, z toho se později mohlo vyvinout „njaro“, jedním z vysvětlení může být také slovo „njaro“ z jazyka původních obyvatel Kichagga, což v překladu znamená „démon přinášející zimu“.
Kilimandžáro
Nejvyšší africká hora Kilimandžáro leží asi 400 km jižně od rovníku na severním území Tanzanie blízko hranic s Keňou. Vypíná se nad okolní savanou až do výšky 5895 m. n. m., její vrcholek je celoročně pokryt sněhem. Výstup na Kilimandžáro je neodmyslitelnou součástí návštěvy Tanzanie, ještě lákavější tím, že s dobrou přípravou lze vyjít až na vrcholek bez lan a jakýchkoliv horolezeckých zkušeností.
Umístění na otevřené pláni, velikost i výška silně ovlivňují klima, vegetaci, faunu a především horolezecké podmínky. Na Kilimandžáru se setkáte jak s rovníkovými, tak i s arktickými podmínkami, od horkých a suchých plání přes široký pás vlhkého tropického pralesa, oblasti s nižšími teplotami a dešti až k vrcholu, kde je trvale led a teploty pod bodem mrazu. Oproti Mt. Kenya Kilimandžáro přijímá méně vody ze srážek a láva je velmi pórovitá. Proto se zde vyskytují stromy stejného druhového zastoupení jako na sušších svazích Mt. Kenya a horní hranice lesa je níže. Les prudce přechází ve výšce 3000 m ve vřesoviště.Obrovské plochy velikého vřesu se rozprostírají až do výše 3800 m. Ve 4000 m veškerá vegetace definitivně končí.
V posledních desetiletích se stav divoké zvěře ve východní Africe hrozivě zmenšil. Na svazích Kilimandžára až k Longido a Meru se kdysi proháněla stáda zeber, pakoní, Thomsonových gazel, buvolů a impal. V okolních stepích bylo mnoho gerenuků, vyskytovaly se tu často antilopy losí, žirafy, občas dokonce i přímorožci. Dnes již není na Kilimandžáru kromě ojedinělých skupin lesoňů a buvolů žádná stepní zvěř. Lvi a gepardi jsou vzácní, ve stepi se dá spatřit jen několik Thomsonových a Grantových gazel.
I když hora je vhodná pro výstup v průběhu většiny roku, nejlepší termín je v období sucha od poloviny prosince do konce února, kdy počasí je obecně suché a teplé. Dále pak od června do začátku října, kdy je sucho, ale chladněji. Nejdeštivější období je od března do května, ve zbytku roku najdete pouze od října do prosince více deštivých dnů. V období dešťů se mraky hromadí kolem vrcholku, kde déšť přechází ve sníh. Teploty jsou poměrně vysoké. V období sucha, začínající koncem června až do konce července může být v noci velice chladno, ale bez mráčků. Srpen a září jsou také studené, s jasnými dny, mraky jsou pouze nad lesy a vřesovišti, z jasného vrcholku pak můžeme vidět pás mraků pod námi. Krátké období dešťů od října do prosince je typické bouřkami a krátkými přeháňkami, večer mraky mizí, zanechávají noci a rána průzračně jasné. Leden a únor jsou obvykle suché, teplé jasné s krátkými přeháňkami, které vytvářejí dobré podmínky pro výstup.
Hora Kilimandžáro se skládá ze tří vyhaslých vrcholů: nejvyšší Kibo (5895 m), Mawenzi (5149 m) a Shira (3962 m). Hlavními vrcholy jsou Kibo a Mawenzi. Jsou spojeny rozsáhlou plání nazývanou Sedlo. Kibo leží vprostřed masivu a je charakteristický zploštělým vrcholkem. Jeho součástí je Uhuru Peak, nejvyšší bod celého Kilimandžára. Třetí vrchol, Shira, leží v západní části masivu.
Kilimandžáro je součástí Národního parku Kilimandžáro, který se rozkládá neploše asi 2700 m2. Byl založen v roce 1973, oficiálně otevřen v roce 1977, z parku jsou přístupové cesty do Lesní rezervace, která je také rezervací zvěře, založené roku 1921.
Největším městem v oblasti Kilimandžáro je Moshi. Nezávisle na výstupové cestě na vrchol, je povinné projít Marangu Park Gate, kde dostanete povolení, zaplatíte poplatky a najmete průvodce. Při výstupu na horu je dokonce povinné být doprovázen průvodcem. U vstupní brány každé z cest s i můžete najmout potřebné množství nosičů.
Výstupové trasy
Z tanzanské strany míří k vrcholu pět základních cest. Od jihovýchodu se jmenují Marangu, Mweka, Umbwe, Machame a Shira. Hlavní cesta Marangu je jasně vyznačena po celé cestě k vrcholku. Na ostatních cestách je několik dřevěných značek, případně označení stromů a skal červenou barvou v oblastech lesa a hromady kamení ukazující cestu k vrcholku na vřesovištích.
Marangu
Je hlavní a nejoblíbenější cestou k vrcholu Kilimandžára. Cesta vede příjemným prostředím horského lesa a kráter Maundi stojí za návštěvu už pro svou jedinečnou floru a překrásný výhled na Kibo a Mawenzi.
Mweka
Je nejpřímější, nejrychlejší, ale také nejstrmější cestou. Otevírá se nám nádherný pohled na Kibo, pláně pod ním a jižní ledovce.
Umbwe
Relativně krátká, strmá cesta, je nevhodnější pro sestup. Přecházíme zajímavé sklaní bariéry Breach Wall a údolí Barranco.
Machame
Je nejkrásnější cestou na Kilimandžáro. Zahrnuje postupný výstup lesem s širokým výhledem na Shira, Kibo a Breach Wall, podél cesty je ojedinělá vegetace.
Shira
Ačkoliv cesta je poměrně dlouhá a ve špatném stavu, prochází snad nejvíce fascinující oblastí Kilimandžára. Procházíte vřesovišti a žasnete nad zbytky kráteru Shira. Shira Plateau je také vhodná pro pomalou aklimatizaci, pokud chcete pokračovat výš, je vhodné tu zůstat minimálně 2 noci.
Vybavení
Určité množství vybavení (spacáky, oblečení) je možné získat v parku ne v hotelu, přesto je nejlepší přijet plně vybaven. Tanzanie je rozvojová země a kvalita vybavení je nesrovnatelná. Díky nedostatku dřeva je doporučeno mít vlastní vařič, nejlépe na plyn nebo benzín.
Seznam potřebného vybavení:
Cestovní dokumenty
- platný pas, vízum a letenka
- mezinárodní zdravotní karta s potvrzeným očkováním proti žluté zimnici
- cestovní a zdravotní pojištění
- hotovost, cestovní šeky
Základní vybavení
- kopulovitý stan odolný proti větru
- karimatka (nejlépe nafukovací, ne aluminiová)
- kvalitní dostatečně velký ruksak pro veškeré vybavení
- menší ruksak (20 – 35 l) pro zásobu vody, fotoaparát, nepromokavou bundu a teplé oblečení, jídlo
- spacák
- teleskopické hůlky pro sestup
- láhev na vodu a termosku na horký čaj pro závěrečný výstup
- mapa Kilimandžára
Vybavení pro vyšší nadmořské výšky
- vodovzdorná, větruvzdorná a prodyšná souprava (nejlépe Gore-Tex) – vrchní vrstva
- bunda (fleece, polartec) – střední vrstva
- teplé spodní prádlo – spodní vrstva
- rukavice – nepromokavé
- teplé ponožky, příp. nepromokavé návleky na boty
- kvalitní pohorky a lehké boty na přezutí (sandály)
- čepice, kukla
Ostatní vybavení
- kapuce, klobouk proti slunci nebo kšiltovka
- kvalitní horolezecké brýle proti slunci i větru
- čelová svítilna a náhradní baterie (výstup k vrcholu začíná přibližně o půlnoci)
- čistící tablety na vodu
....
(kkk, 27. 1. 2008 12:13)